Důvodem pro výstavbu dopravní infrastruktury je nárůst obyvatel v jižním a jihovýchodním segmentu pražské aglomerace.  se za posledních 25 let zvýšil počet obyvatel o 25 tisíc jako právě obec navrhovatele – Vestec. Např. obec Vestec měla v roce 1991 369 obyvatel, v roce 2019 v ní žije 2 675 obyvatel. Počet obyvatel se zvýšil o 625%, což je jeden z nejvýraznějších nárůstů v celé ČR. Obdobná je situace v sousední Jesenici, kdy se očekává nárůst počtu obyvatel do roku 2030 na téměř 12 000 z původních 1 800 v roce 1991, tedy o 660 %.

Prakticky s tímto rozvojem související individuální automobilová doprava nyní projíždí zastavěnými částmi obcí, zejména Šeberovem a Kunraticemi a Jesenicí. Stávající dopravní síť na to již nemůže reagovat.

V obcích na těchto osách se dle vládní politiky mají vytvářet podmínky pro umisťování bydlení a pracovních příležitostí při respektování požadavků na zachování hodnot území. Smyslem politiky je tedy soustředit rozvoj státu do dobře dopravně dostupných území využívající vybudovanou nebo plánovanou infrastrukturu a naopak ochránit ostatní území před negativními vlivy výstavby a dopravy.

V jižním a jihovýchodním segmentu pražské aglomerace se za posledních 25 let zvýšil počet obyvatel o 25 tisíc. Například v obci Jesenice se zvýšil počet obyvatel na 8 900 v roce 2017 z původních asi 2 000 v roce 1990, nebo Vestec zněkolikanásobil počet obyvatel z 370 v roce 1991 na 2 500 v roce 2017.

V období do roku 2030 uvádějí prognózy (http://www.atlasobyvatelstva.cz) nárůst v celém prstenci Prahy o dalších cca 17%, přičemž nejvýznamnějšími centry rozvoje jsou i nadále Jesenice, Psáry, Jílové a Dolní Břežany.

Dopravní zatížení v radiálním směru ulice Vídeňské je veliké a dle výsledků celostátního sčítání z roku 2010 přesahuje hodnoty 15 000 vozidel za průměrný den roku. To značně převyšuje její kapacitní možnosti. Vzhledem k tomu, že ulicí Vídeňskou nelze vzhledem ke stávající zástavbě přestavět do odpovídajících parametrů, je nezbytné maximálně odlehčit tomuto radiálnímu směru a převést část intenzit prostřednictvím Vestecké spojky do jiného kapacitního radiálního tahu, a to na dálnici D1.

Vestecká spojka bude po svém dokončení sloužit zejména jako:

a) obchvat Šeberova a Hrnčíř
b) pro zkrácení cesty do Prahy z Jesenice
c) pro odlehčení Vídeňské (II/603)

Rozvoj obcí v uplynulých 20 letech nebyl doprovázen odpovídající výstavbou infrastruktury. V tomto prostoru došlo pouze k dostavbě části Pražského silničního okruhu D0. Ten je určen především pro celostátní a nadregionální dopravu. Veškeré ostatní dopravní investice se soustředily výlučně do vylepšení parametrů stávajících komunikační sítě procházející obcemi, často jejich středem. Pro zachycení místní automobilové dopravy a její převedení mimo obce se nevybudovala za posledních 40 let komunikace žádná!

Vedení tranzitní dopravy se Vestecká spojka nedotýká. Vestecká spojka by po dokončení SOKP neměla přenášet nadregionální dopravu včetně těžké nákladní dopravy. Proto bude platit zákaz vjezdu kamionů nad 12t., jehož dodržování bude sledováno elektronickou kontrolou.

Těžká nákladní doprava bude vedena po SOKP. Na Vestecké spojce bude zcela převažovat doprava osobní (hromadná a individuální, výhled v roce 2030: 9 800 osobní a 100 nákladní), která má radiální charakter – dojížďka z příměstského území za zaměstnáními a dalšími aktivitami v Praze.

V řešené lokalitě lze i v blízké budoucnosti očekávat zahušťování zástavby a s tím i nárůst automobilové dopravy. I přes tento nárůst ukazuje dopravní model pokles dopravy po vybudování Vestecké spojky. Na komunikacích K Šeberovu (z 15 tis. na 11 tis. v roce 2030) a K Hrnčířům (z 13 tis. na 10 tis. v roce 2030) jsou poklesy nejvýraznější.

Při posuzování úlohy Vestecké spojky v dopravním systému je třeba si uvědomit, že Vestecká spojka nebude zapojena do současné komunikační sítě, ale do sítě budoucí, tj. po zprovoznění části městského okruhu Běchovice – D11 (tzv. 511), který odkloní tranzitní kamionovou dopravu okolo Jižního Města a Spořilova. Tím dojde k úbytku těžké dopravy na radiálních komunikacích (na D1 asi o 80 % z 5 400 dnes na 1 100 v roce 2030v jednom směru) a s tím souvisejícímu významnému snížení hlukové zátěže. Uvolněná kapacita bude využita pro svedení místní automobilové dopravy, která dnes využívá silniční síť vedoucí před střed obcí (Vídeňská, Budějovická v Jesenici, K Šeberovu, K Hrnčířům). K tomuto sběru poslouží především Vestecká spojka. Navíc dálnice D1 v úseku od křížení s Pražským silničním okruhem D0 na 10. kilometru (odbočka na Říčany) změní po vybudování úseku D0 směrem na Běchovice (stavba 511) zatřídění na rychlostní komunikaci.

Vzhledem k obavě z nadměrného zatížení Vestecké spojky do doby než bude dokončen úsek SOKP 511 (Běchovice – D1) je zprovoznění Vestecké spojky možné až po jejím uvedení do provozu. Toto je stanoveno jako podmínka 2. Aktualizace ZÚR SK.

V místech přiblížení silnice k obytné zástavbě v obci Průhonice - část Rozkoš a v okrajové zástavbě MČ Praha - Šeberov (část Hrnčíře) jsou navržena opatření k minimalizaci vlivů na obyvatele (vegetační úpravy, protihluková opatření, cyklostezky a lávky k zajištění průchodnosti území).

Dálnice D1 v úseku od křížení s Pražským silničním okruhem D0 na 10. kilometru (odbočka na Říčany) změní po vybudování úseku D0 směrem na Běchovice (stavba 511) zatřídění na rychlostní komunikaci s možností regulace nejvyšší povolené rychlosti. Její případné omezení v obydlené části u Průhonic či Šeberova může přinést snížení hlukové expozice až o 3-6 dB.